"Pošlete mi fotografie, ať je můžeme zveřejnit na svých facebookových stránkách?"

"Úžasná fotka, můžu si ji hodit na profil?"

Tyto a jim podobné dotazy mám poslední dobou čím dál častěji. Rád bych v pár odstavcích vysvětlil, proč publikuji na sociálních sítích své fotografie pouze odkazy na své stránky.


I. Licence

Nahráním fotografie na servery facebooku poskytujete:

2. Sdílení vašeho obsahu a informací

2.1 - K obsahu chráněnému právy k duševnímu vlastnictví, jako jsou fotografie a videa (obsah podléhající duševnímu vlastnictví, DV), nám výslovně udělujete následující oprávnění, v souladu s vaším nastavením soukromí a nastavením aplikací: udělujete nám nevýhradní, přenosnou, převoditelnou, celosvětovou bezúplatnou (royalty-free) licenci na použití veškerého obsahu podléhajícího DV, který zveřejníte na Facebooku nebo v návaznosti na něj (Licence k DV). Tato licence k DV končí, jakmile svůj obsah podléhající DV odstraníte ze svého účtu, s výjimkou případů, kdy jste tento obsah sdíleli s ostatními (pokud jej také oni neodstranili).

2.5 - Oceňujeme jakékoli vaše ohlasy nebo návrhy týkající se Facebooku. Mějte však na paměti, že jak vaše ohlasy, tak i vaše návrhy můžeme použít bez nároku na honorář pro vás (stejně jako vy nemáte povinnost nám je poskytovat). - zdroj

Klienti mi za takové licence platí. Svých klientů si vážím a nikdy bych si nedovolil šidit je tím, že někomu jinému poskytnu tuto licenci zcela zdarma. Pokud mi klient za výhradní licenci zaplatí, je potom samozřejmě zcela na něm, co s fotografiemi udělá. Pokud platí za bezvýhradní licenci, preferuji odkazování na stránky, nebo alespoň předem domluvený kompromis (minimum nahraných fotek v požadovaném rozlišení, formátu a s vodoznakem).


II. Komprimace

Množství nahraných dat na servery soc. sítí je tak obrovské, že je potřeba data komprimovat. Je v mém vlastním zájmu prezentovat svou tvorbu v nejlepší dostupné kvalitě. K čemu mi je prezentace fotek plných artefaktů, s podivným barevným profilem a čtvercovým ořezem na profilu fanouška? To nejsou fotografie, které tvořím - to je nekvalitní zmetek, pod který se podepisovat nechci. Na svých stránkách mám fotografie vždy takové, jaké je chci publikovat.


III. Reklama

"Ale vždyť máš na facebooku reklamu zdarma, tak co řešíš?"

Dostupnost fotografií nahráním přímo na soc. sítě je mnohem vyšší, ostatně je to v zájmu zásad používání, viz odstavec výše, o tom nepochybuji. Otázkou však je, nakolik pro mě užitečnou, pokud se neprofiluji jako komerční fotograf. Fotografie nefotím a nepublikuji pro množství lajků. Sám jsem systém lajkování nikdy nepoužíval. Přijde mi otrocký. Ale pečlivě sleduji práce mnoha tvůrců. Věřím, že pokud někdo má opravdu zájem něčí tvorbu sledovat, nemá problém kliknout na sdílený odkaz a prohlédnout si fotografie na stránkách. Pokud to pro někoho problém je, protože by ho to snad zdržovalo, nejspíš až takový zájem nemá a může nerušeně ve scrollování odběrů pokračovat dál. Je na každém z nás, do jaké míry digitální obsah zkonzumuje nebo se ním nechá inspirovat.


Každý z tvůrců si snad dokáže sám určit, jak moc si váží své práce a je ochotný dělat ústupky pod vlivem zadostiučinění určité skupině lidí, která podlehla současnému trendu a zautomatizovaným projížděním namíchaného obsahu ignoruje vše ostatní. Mějme však na paměti, že sociální sítě jsou jen jedním z mnoha nástrojů webové propagace, určených především ke sdílení informací (ať už textových, obrazových či zvukových), nikoli k jeho plnění obsahem, čímž získává relativní monopol na publikaci veškeré autorské tvorby na webu. Ale potencionální zákazníci a diváci nejsou jen mezi uživateli sociálních sítí, tak proč bych je měl opomíjet?



Osobně si mnohem raději prohlédnu autorská webová portfolia, místo unifikovaných šablon, která odtahují mojí pozornost od samotného obsahu. Každé takové portfolio je jiné a pro mě tím spíš zajímavé. Máte to podobně?


Než jsem si pořídil první foto-výbavu, příliš jsem nepřemýšlel nad tím, o jakou značku půjde. Můj základní požadavek byl, aby zrcadlovka uměla pořizovat FullHD video - tedy abych měl solidní stroj na fotky ale video nebylo nepoužitelné. V roce 2015 nebylo ani moc z čeho vybírat a tak jsem logicky sáhl po Canonu, protože jejich 70D byla v recenzích často vyzdvihovaná především co se možností videa týče. Ostatně konkurence v podobné cenové nabídce nic moc nenabízela a vidina RAW videa s Magic Lantern mě neskutečně lákala. Byl to krok vedle? Ano i ne.

Proč tedy zvažuji přechod na Fujifilm, konkrétně na nový X-T20? Zdá se, že důvodů pro je víc, než proti.

Fotografie

S fotografiemi a práci s Canonem jsem víceméně spokojený. Většinu často měněného nastavení dokážu upravit dvěma pohyby. Autofocus je rychlý, občas zaostřuje za objekt ale to je otázka spíš nedostatečné praxe. Barevné podání mi vyhovuje, ačkoli fotím spíš do černobílé. V tomto se mi líbí možnost fotit na RAW v barvě s monochromatickým profilem a mít tak jako náhledové foto tuto bezbarvou variantu. Mám větší přehled o kompozici a intenzitě světel. Postprodukčně si však vždycky můžu rozmyslet, jestli zvolit barvu či odstíny šedé. Přesto, když se mi do rukou dostal náhodou Fujifilm X100T (našel jsem ho v lese, majitel už ho má zase zpět), byl jsem po několika testovacích fotografiích uchvácen dynamickým rozsahem čipu a krásnými rozptýlenými přechody ostrých světel. Toto Canon neumí. Dokonce i barevné podání se mi zdálo o fous zajímavější. Do takové míry, že jsem si najedou dokázal představit v určitých situacích fotit prostě jen na JPG. To bych si s Canonem nikdy netroufl.

Rozměry

Další parametr, který mi u Fujifilmu všeobecně vyhovuje je velikost. Focení se zrcadlovkou je vždy otázka zvážení, jestli v daný moment stojí za to otevřít brašnu, vytáhnout foťák (ideálně se se správným objektivem na daný moment), zapnout brašnu, zapnout foťák a fotit. Nikdy bych zrcadlovku na rameni nenosil, protože se rychle přenosí a hrozí ťuknutí objektivu o kde jakou stěnu. Při cestování je tahání zrcadlovky s objektivy vždy přítěž. Na procházky nemám problém brašnu s výbavou vzít, ale na delší tůry je to docela problém. Často musím obětovat 1 ze 3 objektivů abych všechno narval do malé brašny a i tak jde o slušné těžítko, které do batohu stejně nedám. S kompaktními rozměry bezzrcadlovek souvisí ještě další dva faktory, důležité především pro reportážního fotografa. Nenápadnost a tichá závěrka. Nejčastěji fotím reportážní, nearanžované situace, kde je jakékoli upozornění nežádoucí. Často se mi stalo, že focená osoba znejistěla, když jsem objektiv zamířil. Upřímně, zrcadlovky s 24-70mm objektivem si těžko někde nevšimne. Taky s menším foťákem si víc troufnu na focení "od pasu" či jiných exotických poloh. Jednu výhodu však robustní technika má. Některé zákazníky jednodušeji přesvědčí o profesionalitě. Nechci rozebírat, do jaké míry to je pravda. Je jasné, že jde pouze i psychologický efekt. Stejně tak ne každý s Leicou či Fujifilmem musí být hned hipster.

Video

Když jsem s vizuální tvorbou začínal, neměl jsem moc ponětí o tom, co to je gamma-log či moiré. Dnes vím, že jde o celkem klíčové parametry, co se video produkce týče. A ty zrovna 70D příliš zmáknuté nemá. Dynamický rozsah čipu není nijak extrémní, takže pořizovat video s nerovnoměrně nasvícenou scénou je prakticky nemožné - minimálně se základními barevnými profily Canonu, které jsou velmi kontrastní. Instalace Cinestyle profile sice částečně pomohla zanechat kresbu ve stínech, nicméně jde o profil, který byl vyvíjen několik let zpět a nebyl aktualizován na nové produkty a firmware. Proto je cenou za kresbu ve stínech nález vertikálních pruhů při celých hodnotách ISO (500,800,1000...). Původně jsem myslel, že jde o výrobní vadu, ale po kontrole v autorizovaném servisu AWH mi potvrdili, že o žádnou chybu nejde. Což jsem měl možnost zkusit a potvrdit si sám na jiné 70D. Až nedávno se objevil nový EOSHD c-log, který jsem hned koupil. Výrazně lépe nakládá se šumem stínů, ale práce v postprodukci stále není kdo ví jak užitečná, protože datový tok je stejný. Obraz je tedy výrazně komprimovaný a údaje ve videu prostě chybí. Často tak řeším dilema, jestli točit na plochý profil a pak se trápit s postprodukcí, nebo prostě nechat původní profil Canonu. Dodnes nevím, s čím jsem víc spokojený. RAW video není bohužel použitelné pro běžné natáčení, ačkoli výsledky z toho jsou naprosto úchvatné - to by ale bylo na další kapitolu. X-T20 nenabízí f-log, ale nabízí na FullHD mnohem větší detaily v kresbě, datový tok a filtr moiré. Je však potřeba řešit nějaký plochý profil při výrazně vyšším dynamickém rozsahu (+- 1,5 EV při ISO 200 podle tabulky zde) a velkou škálou filmových simulací Fujifilmu? Myslím, že snad ani ne. 4K beru jako zálohu při pořizování videa v bezvýchodných situacích, kdy je potřeba post-produkčně řezat kompozici, stabilizovat mikro záškuby atp. 4K video ještě nějaký rok standardem nebude.

Tak to vypadá, že mi v přechodu na novou značku nic nebrání? Skoro.

Nevýhody

Kromě toho, že musím pro veškerou Canon výbavu najít kupce, tak je pár věcí, které nemám na Fujifilm X-T20 jak v praxi ověřit. Např. bych rád znal poměr výdrže baterie při elektronickém hledáčku a LCD. Taky by mě zajímalo, jak je na tom manuální ostření přes hledáček? Je focus peaking dostatečně použitelný? Není třeba možnost ostřicí bod na manuálu zvětšit v malém náhledovém okně? A co spolehlivost autofocusu při focení rychlých momentů (nemyslím sport, ale třeba svatba)? Ještě před pár měsíci bych tvrdil, že prohlížet komponovanou scénu přes optický hledáček nevynahradí žádná elektronika. Faktem je, že neustálé prohlížení ostrosti a přepalů přes LCD docela zdržuje. Předpokládám, že výkon bezzrcadlovek je dnes na takové úrovni, že nějaké zpoždění nebudu muset řešit, takže mít v el. hledáčku přesně to, co pak bude na fotografii je rozhodně obrovské plus. Zamrzí 2,5mm vstup pro externí mikrofon, který sice řeší redukce, ale je to další kus výbavy, který můžu zapomenout či ztratit. Bojím se taky nedostatečné světelnosti objektivu XF 18-55mm f/2.8-4, nicméně s ohledem na cenu si zatím nevystačím s jedním pevným, světelným sklem, proto bych volil pro začátek spíš tento univerzální setový objektiv, mimo jiné i kvůli stabilizaci důležitou pro video.

Alternativy

Mám momentálně možnost vybrat pro mé potřeby i něco jiného, než X-T20? V cenové relaci okolo 30 tisíc Kč se nabízí 3 možnosti, které jsem postupně vyloučil. Upgrade na Canon 80D by mi pomohl ve 2 ohledech - vyšším dynamickém rozsahu čipu a 60FPS u FullHD. Nicméně moiré zůstává, možnost RAW videa přes Magic Lantern zatím není a shrnuto podtrženo by to zase až tak významný posun za ty peníze nebyl. A upřímně směrování politiky Canonu mě s každým oznámením nového fotoaparátu odrazuje čím dál víc. Na trhu jsou jako zajetá značka, která se snad bojí nějaké inovace. Je mi jasné, že nemůžou narvat funkce do jejich DSLR z profi řady kamer C, protože by jim to narušilo marketing, ale konkurence si to dovolit naštěstí může. Mnoho video-tvůrců tak nedá dopustit na Panasonic Lumix DMC-GH4. Uznávám, že některé parametry dokážou zaujmout, ale 3/4 čip mě trošku děsí. A barevné podání Lumixů mě nikdy neuchvátilo. Posledním, největším rivalem je Sony a6300, který má papírově parametry ještě lepší než GH4. Co mě na Sony ale stále odrazuje, tak je opět barevné podání (snad nejhorší, jaké znám), podle těchto testů horší kresba u FullHD videa a schizofrenní menu systém. Představa, že veškeré nastavení musím řešit přes větvící se menu mě upřímně děsí. Možná to není pádný argument pro zahození této často vyzdvihované hračky, ale Fujifilm mě v tomto přesvědčil mnohem víc. Menu je přehledné, všechno podstatné jde nastavit mechanickými tlačítky a přesvědčivé barevné podání fotek si drží už od dob analogu. Oznámení jejich nové X-T20 za přiměřenou cenu mě prostě nakoplo.

Budu rád, když mi kdokoli napíše svůj názor, proč si myslí, že výš napsané může být hloupost nebo je naopak v podobné situaci a zvažuje také přechod na jinou značku.